Historie nočních košil: od lněné košile ve středověku po dnešní úplet

Noční košile patří k nejstarším kusům prádla, které se v evropském šatníku udržely dodnes. Vznikla z obyčejné lněné košile nošené pod svrchními šaty a její český název to pořád prozrazuje — je to košile na noc, ne noční šaty. Za sedm století se změnil materiál, délka i střih, ale základní myšlenka zůstala stejná: jeden volný kus, ve kterém se dobře spí a nikde nic netlačí.

Středověk: spalo se nahé, nebo v denní košili

Představa, že měl středověký člověk v truhle zvláštní prádlo na spaní, je moderní. Většina lidí spala buď nahá, nebo v téže lněné košili, kterou přes den nosila pod svrchním šatem. Ta košile byla dlouhá, rovná, bez knoflíků a bez ozdob. Přiléhala k tělu, chránila drahé svrchní vrstvy před potem a jako jediná se pravidelně prala.

Právě odtud vede přímá linka k dnešnímu názvu. Noční košile není odvozená od šatů, ale od košile — od toho nejzákladnějšího kusu prádla, který se nosil na holé tělo. Samostatný kus vyhrazený jen na spaní si mohl dovolit ten, kdo měl plátna dost na to, aby jedno nosil ve dne a druhé v noci.

Renesance a baroko: prádlo na noc se odděluje

Od 16. století se v soupisech movitějších domácností začínají objevovat kusy vyhrazené na spaní. Pořád šlo o volnou lněnou košili, ale z jemnějšího plátna, delší a u zámožných rodin zdobenou výšivkou nebo krajkou u výstřihu a na manžetách. Patřila k ní noční čepice — v nevytápěné ložnici šlo o čistě praktickou věc, ne o dekoraci.

Zajímavé je, že se v téhle době střih prakticky nemění. Rozdíl mezi pánskou a dámskou noční košilí nespočíval v tvaru, ale v míře zdobení — obojí byl pořád jeden volný rovný kus přes hlavu. Statusovým znakem nebyl střih, ale počet košil v truhle a jemnost plátna: kdo se mohl v noci převléknout do čistého, dával tím najevo, že má prádla dost.

19. století: šicí stroj, levná bavlna a zlatý věk noční košile

Průmyslová revoluce udělala z noční košile běžnou výbavu domácnosti. Strojově tkaná bavlna zlevnila látku a šicí stroj, který se od padesátých let 19. století rozšířil do měšťanských domácností, zlevnil práci. Co bylo dřív výsadou, se během jedné generace stalo standardem.

Viktoriánská noční košile má tvar, který si vybavíme dodnes: bílá, ke kotníkům, dlouhý rukáv, vysoký výstřih, k tomu drobné sklady, madeirová výšivka a krajka kolem límce. Byla zároveň součástí věna — dívky si košile šily a vyšívaly do výbavy a jejich provedení leccos naznačovalo o postavení rodiny.

Tady se poprvé ustálilo pravidlo, které platí i dnes: noční košile s dlouhým rukávem se nosí kvůli teplu, ne kvůli vzhledu. V ložnici, kde se netopilo, to byla jediná rozumná volba.

Odkud se vzalo pyžamo

Zhruba ve stejné době dostala noční košile konkurenci. Britové sloužící v Indii si přivezli domů volné kalhoty se šňůrkou v pase, kterým se v hindštině a urdštině říkalo pádžáma — slovo perského původu, doslova „šat na nohy“. V Evropě k nim přibyl horní díl a v poslední třetině 19. století se z toho stalo pánské pyžamo.

U mužů pyžamo noční košili z velké části vytlačilo. U žen se prosazovalo mnohem pomaleji, výrazněji až ve dvacátých letech 20. století. Pánská noční košile ale nezmizela — krátká i dlouhá verze se drží dodnes, hlavně u těch, komu při spaní vadí guma v pase a nohavice.

Pokud řešíte, co je pro vás lepší, máme k tomu samostatný článek Od pyžama k noční košili: kdy je čas na změnu.

20. století: přídělový systém, topení a nová vlákna

Dvacáté století noční košili výrazně zkrátilo a ani jeden z důvodů nebyl estetický.

Prvním byl nedostatek látky. Za druhé světové války dolehl přídělový systém i na textil a americká návrhářka Sylvia Pedlar zkrátila v roce 1942 noční košili nad kolena prostě proto, aby ušetřila materiál. Střih se ujal a válku přežil. Jméno „baby doll“ k němu přibylo až v roce 1956 podle stejnojmenného filmu režiséra Elii Kazana. Z téhle linie vychází dnešní noční košile na ramínka i kratší letní modely.

Druhým důvodem bylo vytápění a nová vlákna. Jakmile se v ložnicích začalo topit, zmizel důvod nosit v posteli plátno ke kotníkům a rozšířila se noční košile s krátkým rukávem. Po válce přišel nylon a další syntetika: prádlo se nemuselo žehlit a rychle schlo, což tehdy vážilo víc než prodyšnost. Od sedmdesátých let se prosadil bavlněný úplet a s ním střih, který dnes známe jako maxitričko na spaní — v podstatě prodloužené tričko, tedy návrat k té nejjednodušší možné formě.

Dětské noční košile a bezpečnost

U dětského nočního prádla se ve 20. století změnilo něco, co na první pohled není vidět. Otevřený oheň v domácnostech a snadno hořlavé tkaniny stály za řadou úrazů, a tak vznikly normy pro chování nočního prádla při hoření. V Evropě to dnes řeší norma EN 14878, která se vztahuje na noční prádlo dětí do 14 let a hodnotí mimo jiné rychlost šíření plamene po povrchu látky. Neznamená to, že je prádlo nehořlavé — norma popisuje, jak se chová při kontaktu s malým plamenem.

Kromě materiálu se u dívčích a chlapeckých nočních košil změnily i motivy. Zatímco v 19. století šlo o zmenšeninu košile pro dospělé, dnes je vzor to první, co dítě u výběru zajímá.

Co z historie zůstalo v dnešní nabídce

Dnešní kategorie nočních košil jsou vlastně vrstvy historie poskládané vedle sebe:

• Dlouhý rukáv — dědictví 19. století a nevytápěných ložnic; pořád nejteplejší volba.
• Tříčtvrteční rukáv — kompromis pro přechodné sezony, který dává smysl až ve vytápěném bytě. Dnes samostatná kategorie noční košile 3/4 rukáv.
• Krátký rukáv — výsledek levné bavlny a teplejších domácností.
• Ramínka — potomek válečného šetření látkou z roku 1942.
• Maxitričko — návrat k původní jednoduchosti, jen v úpletu místo lnu.

Samostatnou větev tvoří mateřské noční košile s rozepínáním na kojení. Ty jsou vyloženě moderní záležitost — historicky se kojilo v běžné košili, kterou stačilo povytáhnout. Podrobněji je rozebíráme v článku Co jsou mateřské noční košile.

Materiály: čím se dnes nahrazuje len

Len z nočního prádla prakticky vymizel, protože se mačká a na dotek je chladnější. Nahradila ho bavlna a k ní se přidaly viskóza a modal — vlákna vyráběná z celulózy, tedy taky rostlinného původu, jen jemnější a splývavější. Na zimu se drží flanel, tedy oboustranně načesaná bavlna, která funguje na stejném principu jako viktoriánská vrstva navíc: zachytává vzduch a hřeje.

Který materiál sedí na kterou sezonu, rozebíráme v článku Jak vybrat noční košili pro každé roční období. Pokud vybíráte spíš podle střihu a postavy, hodí se Elegantní noční košile pro zralé dámy.

Péče: jediná věc, která se od 19. století zjednodušila

Viktoriánská košile se vyvářela, škrobila a žehlila. Dnešní bavlněný úplet chce jen praní na 40 °C, žehlení na střední teplotu naruby a sušení na vzduchu. Zbytek řeknou symboly na etiketě — přehled najdete v článku Prací symboly a proč se jich nemusíte bát.

Velikost si ověřte v tabulce velikostí. U volných střihů typu noční košile bývá tolerance větší než u přiléhavých kousků, rozdíly mezi výrobci ale znát jsou.

Často kladené otázky

Odkdy se noční košile nosí?
Jako samostatný kus určený jen na spaní se noční košile prosazuje od 16. století, nejdřív u movitějších vrstev. Do té doby se spalo nahé nebo v denní lněné košili. Běžnou výbavou domácností se stala až v 19. století díky levné bavlně a šicímu stroji.

Proč se jmenuje noční košile?
Protože vznikla z běžné lněné košile nošené na holé tělo pod svrchním šatem. Nešlo o nový typ, ale o tentýž kus vyhrazený na noc — a název to zachoval dodnes.

Jaký je rozdíl mezi noční košilí a pyžamem?
Noční košile je jednodílná a volná, bez gumy v pase a bez nohavic. Pyžamo je dvoudílné a do Evropy přišlo z Indie až v 19. století. Noční košile je tedy o několik století starší.

Odkud pochází slovo pyžamo?
Z hindského a urdského pádžáma, které vychází z perštiny a znamená doslova šat na nohy. Označovalo volné kalhoty se šňůrkou v pase; horní díl k nim přibyl až v Evropě.

Nosí noční košile i muži?
Ano. Od konce 19. století ji u mužů z velké části nahradilo pyžamo, ale pánská noční košile se vyrábí dodnes, v krátké i dlouhé variantě.

Proč se noční košile ve 20. století zkrátila?
Ze dvou důvodů: kvůli přídělovému systému za druhé světové války, který šetřil látku, a kvůli vytápěným ložnicím, ve kterých dlouhý střih přestal být potřeba.

Sedm století v jednom kuse prádla

Od hrubého lněného plátna po bavlněný úplet vede docela přímá cesta. Noční košile přežila sedm století, průmyslovou revoluci i konkurenci pyžama hlavně proto, že jednu věc řeší jednoduše: nic netlačí, nikde nic nepřekáží a ráno stačí přehodit přes hlavu. Vyberte si podle délky rukávu a materiálu v nabídce dámského prádla — od dlouhého rukávu na zimu po ramínka na letní noci.